zveřejněno: 27.04.2018

Strach z odloučení: Když se dítěti začne stýskat

Letní prázdniny se kvapem blíží a už brzy tu bude doba táborů, školek v přírodě a prázdnin trávených u babiček a dědečků. Nepochybně své děti nadevše milujete a nejraději byste jim byli stále nablízku, ale dříve či později přijde chvíle, kdy se budete muset Vy i Vaše dítě vyrovnat s dočasným odloučením. Jak na to své děti vhodně připravit a co dělat, když Vám po dvou dnech hlídání babička volá s tím, že Vaše zlatíčko steskem pláče, nespí ani nejí?
Strach z odloučení: Když se dítěti začne stýskat

Letní prázdniny se kvapem blíží a už brzy tu bude doba táborů, školek v přírodě a prázdnin trávených u babiček a dědečků. Nepochybně své děti nadevše milujete a nejraději byste jim byli stále nablízku, ale dříve či později přijde chvíle, kdy se budete muset Vy i Vaše dítě vyrovnat s dočasným odloučením. Jak na to své děti vhodně připravit a co dělat, když Vám po dvou dnech hlídání babička volá s tím, že Vaše zlatíčko steskem pláče, nespí ani nejí?

Není vše takové, jak se zdá

Ráda bych se s Vámi i tentokrát podělila o vlastní zkušenosti nabyté výchovou svého synka, ale bohužel v tomto případě nemám po čem sáhnout. První čtyři roky synova života jsem žila v domnění, že je to nevyléčitelný maminčin mazánek. A objektivně musím říct, že mé přesvědčení o závislosti mého syna na mojí přítomnosti bylo podloženo mnoha utvrzujícími faktory. To, že jsem si od chvíle, kdy začal syn chodit, nemohla dojít o samotě ani na toaletu, zná jistě většina maminek. Vrchol mého soukromí v koupelně v době, kdy bylo synovi 1 - 4 roky bylo to, že netrval na osobním dohledu nad činností, kterou tam vykonávám a spokojil se s tím, že stál na chodbě a měl mě nadohled. Dokud jsem ovšem měla otevřené dveře. V opačném případě by byl schopný vytáčet tísňovou linku a organizovat pátrací akci. Další známkou toho, že máme doma mamánka bylo chování našeho syna vůči ostatním ženám. Kdykoli si s ním chtěla některá z mých kamarádek povídat nebo nedej bože ho pochovat, okamžitě bral do zaječích a schovával se mi za sukní. V mém přesvědčení mě utvrzoval i fakt, že náš syn do svých 4 let nikdy u nikoho nebyl bez mojí přítomnosti. Babičky i dědečkové byli stále ve stavu pracujících a první „samostatná“ návštěva proběhla až když měl syn něco přes 4 roky. Velkou roli v synově závislosti na přítomnosti rodičů sehrál také můj manžel. Ve většině rodin je jeden z rodičů za toho útlocitného, ochranitelského (v našem případě až příliš) a ten druhý je naopak většinou klidnější a vyrovnanější. V naší rodině je za toho „měkkouše“ můj manžel. Pokud by mohl, vodil by syna za ručičku ještě v patnácti letech. Věty typu: Nelítej, zraníš se (při běhání na zahradě). Nelez tam, spadneš (na prolézačkách). Dávej na sebe větší pozor (když si všimne, že má syn odřené koleno) jsou u nás na denním pořádku. Mám doma zkrátka citlivého chlapa a co se týče našeho syna, je na něj někdy až úzkostně opatrný. Jeden by si mohl myslet, že se při porodu nadřel víc než já. Věřím, že kdyby mohl, tak ho obalí bublinkovou folií a připne na vodítko, jen aby ho měl stále pod dozorem a v bezpečí. Dodnes mám v živé paměti, když měl náš syn poprvé spát u babičky. Manžel celou noc nepsal, až do rána se pravidelně dolíval kávou, civěl z okna (babička totiž bydlí dvě ulice od nás) a každé dvě minuty kontroloval telefon, jestli náhodou babička nevolala. Nemůžete se mi tedy divit, že jsem žila v přesvědčení, že nám nastanou těžké chvíle až bude syn nastupovat do školky. Představovala jsem si ty nejhorší možné scénáře o tom, jak můj drobeček celý den propláče v koutě třídy a jak se bude ptát po mamince. Začátek školního roku se nezadržitelně blížil a naše „miminko“ čekal první sen ve školce. Ten den vzala za své celá má teorie o tom, jak jsem pro své dítě nepostradatelná. Když jsme se vypravovali na první cestu do školky, poskakoval můj syn nadšením jako čertík v krabičce. „To ho přejde, až dorazíme na místo,“ říkala jsem si. Po příchodu do školky se syn převlékl a byl čas na to, aby se přivítal s paní učitelkou. Napjatě jsem čekala, jako to bude probíhat. Mé bázlivé a stydlivé zlatíčko nás šokovalo. Nadšeně se přivítal nejen s paní učitelkou, ale stačil podrobit výslechu i paní kuchařky, aby se dozvěděl, co se mu chystají dát k obědu. Paní uklízečku zasypal otázkami, kde mají umyvadla a „záchodky“, kdyby se mu náhodou chtělo a vesele zamířil do třídy.  „To jako vážně?“ žádná pusa ani objetí, žádné slzičky nebo aspoň „čau mámo“? Prostě nic. S nadějí a vírou ve svou nepostradatelnost jsem stála na prahu třídy a zkoušela v synovi probudit alespoň špetku soucitu. „Já tady s tebou zůstat nemůžu. Ve třídě si smějí hrát jen děti. Půjdeme teď s tátou domů a ty tu budeš sám jen s paní učitelkou a dětmi a my tě po obědě vyzvedneme.“ „Mami za jak dlouho to bude?“ - srdce mi poskočilo v naději, že se snad u mého syna ozvalo to vzájemné pouto, které máme. „No, asi tak za čtyři hodiny.“ „A to je dlouhá doba, mami?“ „Trošku, je to asi stejně dlouhé jako od snídaně k obědu.“ Syn se zatvářil překvapivě potěšeně a zasadil mi poslední ránu. „Tak jo, hlavně už běžte domů. Já si chci jít hrát.“

Tak to bylo naše první odloučení. No není to moje dítě nevděčník? Představovala jsem si, jak ho budu utěšovat a on mě nebude chtít nechat odejít a místo toho nás bez servítek poslal domů, jako bychom mu tam překáželi. V podobném duchu se nesly další tři roky navštěvování školky. Ani jedna jediná slzička. A co vlastně z mého příběhu vyplívá? Že výjimka potvrzuje pravidlo. Několikrát jsem zmínila, do jaké míry ovlivňujeme své děti, jaké jim předáváme vlastnosti a sami vidíte, že tentokrát tomu tak nebylo a tatínkova úzkost se na synka nepřenesla. Můj manžel dál zůstává ochranitelský, opatrný a někdy až přecitlivělý, co se našeho dítka týká a náš syn mu to vrací tím, že každý víkend kňourá, kdy bude zase moct spát u babičky.

Když přichází velká rozhodnutí

Jestli uvažujete, zda své dítě pošlete na tábor, do školky přírodě na jiný pobyt, kde bude bez Vás, nejspíše přemýšlíte, zda už jsou Váš syn či dcera na takové odloučení připraveni. Pokud Vaše dítě ještě samo nikde nebylo, je potřeba zvážit všechna pro a proti. Neexistuje žádná tabulka, která by jasně říkala, že děti od pěti let zvládnou školku v přírodě, od šesti tábor a od sedmi lyžařský kurz. Každé dítě je jiné. Jedno je společenské, bez problémů se vyrovnává se změnami, jiné se cítí lépe ve stálém prostředí a hůře snáší změny. Je třeba přihlédnout i k dalším věcem, například, kde bude dítě ubytované, kdo jej bude doprovázet, jak dlouhý jeho pobyt bude a jaká bude náplň pobytu. Důležitý je i názor Vašeho dítěte. Pokud Vám již předem Vaše dítko říká, že nikam jet nechce, není asi úplně dobrý nápad posílat ho na tábor proti jeho vůli.

Příprava je více než důležitá

Pokud jste se již rozhodli, že své dítě pošlete na nějaký pobyt, měli byste věnovat dostatek času přípravám. Vaše dítě by mělo dlouho dopředu vědět, že se taková akce chystá a rozhodně by mělo mít možnost se na výběru pobytu podílet. Nenuťte svého syna do tábora s vodáckým výcvikem, když má rád například koně.  Určitě si se svým dítětem na toho téma hodně povídejte. Seznamte ho s programem, popište mu, jak to na táboře bude vypadat, co tam bude dělat a podobně. Je-li to možné, seznamte ho předem s vedoucími a ostatními členy „výpravy“, kteří budou děti na táboře doprovázet. Skvělé je, pokud spolu s Vaším dítětem pojede na stejný tábor i některý z jeho kamarádů. Pro Vašeho potomka bude odloučení snazší, když bude mít na pobytu alespoň jednu známou tvář. Dále se snažte s dítětem mluvit upřímně. Vysvětlete mu, že stýskání je normální, že to není nic, zač by se muselo stydět a že ostatní děti to jistě budou mít podobně. Vyzdvihněte v rámci přípravy i všechny klady pobytu na táboře. „Najdeš si tam prima kamarády, budete hrát zajímavé hry, vydáte se na noční bojovou výpravu.“

Jak dítěti usnadnit pobyt na táboře v několika bodech?

  • Seznamte dítě s programem pobytu a prostředím.
  • Dovolte svému dítěti, aby si s sebou vzalo oblíbenou hračku nebo knihu.
  • Vyberte takový pobyt, na který bude moci Vaše dítě odjet s kamarádem nebo sourozencem.
  • Zapojte své dítě do nákupu a balení věcí, které bude na táboře potřebovat.
  • Posílejte svému dítěti často pohledy, dopisy nebo emaily. Vždy jen pozitivní a optimistické.
  • Telefonáty: i občasným telefonováním můžete svému dítěti usnadnit pobyt na táboře, ale na druhou stranu se může stát, že Vám bude dítě volat pokaždé, když se mu začne stýskat nebo když se mu nebude něco líbit a Vy tak můžete snadno nabýt mylného dojmu, že je pobyt naprostá katastrofa. V některých případech je lepší tento způsob komunikace vynechat.
  • Návštěva: pokud to pravidla pobytu umožnují a jen v případě, že přijedou rodiče i ostatních dětí. Jinak by Vaše návštěva měla spíše opačný účinek. Vaše dítě by se s Vámi muselo opět loučit a probudilo by to v něm jen smutek.

Co dělat, když přijde stýskání?

Je třeba si nejprve uvědomit, že se občas stýská každému. Nejen malému dítěti, ale i těm větším a upřímně: nám rodičům nejvíce. Důležité je s tím dopředu počítat a připravit se na to. Není nutné panikařit hned při prvním projevu stýskání. Většinou jde jen o chvilkovou záležitost. Na druhou stranu je potřeba nebrat opakované projevy smutku, stresu, špatné nálady a pláče dítěte na lehkou váhu. Pokud si nejste úplně jistí, jak Vaše dítě pobyt zvládá, neváhejte zatelefonovat vedoucímu a zeptat se, jak se Vaše dítě má, zda je smutné pořád, nebo jen před spaním, jestli se zapojuje do aktivit, dobře jí a podobně. Pokuste se tak najít vhodné řešení. Pokud je ale Vaše dítě skutečně nešťastné, nemá smysl jeho trápení prodlužovat a je lepší ho raději odvézt domů. Však to za rok můžete zkusit znovu.

Autor: Barbora Šebestíková

Registrace
Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku. Přihlásit se
Registrovat profil
Newsletter
61 040
​lidí odebírá náš newsletter s novinkami o slevách
Registrovat newsletter
Baby friendly
Tipy na zajímavá místa, kam s dětmi na dovolenou, víkendový pobyt, celodenní výlet, nebo jen za zábavou a relaxací.

Zde najdete přehledně a pod jednou střechou seznam institucí, které jsou přátelské k dětem - BABY FRIENDLY.
Objevte více