Asistent peedagoga - Ano? Ne?

V dnešní době, kdy je horkou novinkou inkluzivní vzdělávání (začleňování znevýhodněných/ postižených dětí do klasického vzdělávacího procesu), je otázka asistenta pedagoga velmi aktuální.

 

Kdo vlastně takový asistent pedagoga je?

 

Jako asistent jste pedagogický pracovník, který vlastně ani tak není k ruce samotnému učiteli, ale znevýhodněnému dítěti. Asistent se individuálně věnuje dětem, které jsou buď sociálně/ kulturně znevýhodněné, mentálně nebo tělesně postižené, mají speciální vzdělávací potřeby nebo jsou mimořádně nadané. To, jestli má dítě nárok na asistenta pedagoga, určí psycholog v pedagogicko-psychologické poradně. K dispozici je jeden asistent na třídu, i když je zde více dětí, které asistenta potřebují.

                                                                                                      

K samotné otázce asistenta ve výuce.

 

Děti, které vyžadují speciální vzdělávací přístup (dyslektici, dysgrafici, děti s poruchou pozornosti, ADHD, apod.) chodí i dnes do běžných tříd. Učitelé s nimi pracují ve svém volném čase, ve výuce se přizpůsobují, aby i tyto děti vše zvládaly. Měli by přihlížet ke zprávě z pedagogicko-psychologické poradny, kde dostanou tipy, jak s dětmi úspěšně pracovat. V tomto případě se velmi často asistent přiřazuje na přání rodičů, doopravdy ale není vůbec potřeba. Bohužel jsem se i já sama setkala s případem, kdy rodič zanedbával školní přípravu dítěte a místo aby se doma připravovali, raději navštívili poradnu, kde si nechali přiřadit asistenta. V takových případech je jeho funkce naprosto zbytečná a jen usnadňuje práci rodičům. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyžadují více práce a péče doma, s rodiči. V jejich případě by se vůbec nemělo sahat k variantě asistenta pedagoga.

 

Naproti tomu jsou dnes do škol začleňovány i děti s tělesným nebo mentálním postižením. Na téma inkluze panují různé názory a všelijaké dohady, zda je to správně anebo ne. Rodič by sám měl usoudit, zda je jeho dítě vhodné na umístění na klasickou základní školu nebo zda by mu bylo lépe ve speciální (praktické) škole. Pokud se rozhodne dítě začlenit, což je v mnoha případech pro dítě přínosné, je určitě potřeba, aby dítě dostalo svého asistenta. Učitel se v tomto případě nemůže absolutně naplno věnovat výuce třídy plus péči a vzdělávání postiženého žáka.

 

Asistent je s žákem přímo ve výuce, pomáhá mu s manipulací, s pokyny učitele, s prací v hodině. Během přestávek by měl dítěti pomoci začleňovat se do kolektivu dětí. V některých případech se mohou společně s asistentem přesunout mimo třídu a učit se individuálně.

 

Postiženým dětem určitě pomůže, pokud se mohou účastnit aktivit společně se zdravými dětmi a k tomu všemu jim dopomůže asistent. V mnoha případech jsou ale možnosti těchto dětí přeceněny, lépe by se jim dařilo v praktické škole a ani asistent pedagoga nedokáže zajistit kvalitní a úspěšné vzdělávání v klasické základní škole.

 

Také je třeba připomenout, že i samotných asistentů pedagoga je nedostatek a spousta lidí tuto práci dělat nechce. Nejen že je náročná psychicky a někdy i fyzicky (u těžce postižených dětí). Ale je i velmi špatně placena. Za práci, kterou asistenti odvádějí, je jejich plat neadekvátní. Takže dokud nebude tato práce pro zájemce atraktivní, nebude ani takový počet asistentů, aby pokryl všechny děti, které ho potřebují.

 

(Autor článku: ODMAMINKY.CZ - Veronika Vondroušová)